jak jsem nafasovala nové spolubydlící
Panička měla narozeniny. Poznala jsem to podle toho, že u nás byly pořád nějaké návštěvy a paničce něco nosily. Když já jsem měla narozeniny, dostala jsem velkou kost, pískací balonek, panička i páneček mi potřásli tlapičkou když jsem jim dávala pac a panička mi upekla dort z jater a ovesných vloček. O ten jsem se, ač nerada, musela rozdělit s Daisy a Cidem.
Jedna z těch návštěv donesla paničce divně zapáchající bílou kouli, ze které trčely nohy jak párátka. Ale byly to divné nohy, místo tlapek to mělo kopýtka. Panička se celá rozzářila, když si dárek přebírala a prý jé ovečka. V té chvíli by se ve mně krve nedořezal: KONKURENCE! Mé první místo v paniččině světě je vážně ohroženo! No to mi teda chybělo. Panička postavila ovečku na zem a ovečka na ni zamečela. Ovečka dostala jméno Amálka. Od té chvíle si jí všímala víc jak mě, no to já tady vůbec nestrpím! Chtěla jsem se s Amálkou seznámit, panička mě ale bedlivě sledovala a bála se, abych jí neublížila. Ona si snad myslí, že jsem tak hloupá a zakousnu ovec před paničkou! Dobře, snesu tě, ale nesmíš se stavět mezi mě a moji paničku!
Další dny jsem si na ovci dávala pozor. Když vyšla panička ven, vždycky jí donesla něco na zub. Třeba suchý chleba. Co má té ovci co dávat mňamky? Šla jsem a ovci chleba sebrala. Je jasný, že za normálních okolností bych suchý chleba do pusy nevzala! Ale teď jo a ještě jsem ovci zahnala. Tak, nelez mi do zelí! Za chvilku panička zase šla ven a lákala ovečku na list pampelišky. No já se snad zblázním! Vzala jsem to tryskem přes zahradu k paničce a Amálce a v letu jsem jí pampelišku vytrhla z pusy a celý list jsem snědla. Pak jsem se po ovci ohnala, aby se k paničce nepřibližovala. Panička mě okřikovala, abych ovečce neubližovala, že je malá a už tu s námi taky bydlí, tak ať jsem na ni hodná.
Ovečce bylo asi smutno po kamarádech - chodila a bečela, ve dne v noci. Zželelo se mi jí, tak jsem si s ní začala hrát. Ale páneček nechápal, že je to hra a ovci zavřel do ohrádky, kam jsem za ní nemohla. Nevím proč, byla to sranda. Třeba: Honily jsme se po zahradě a já jsem byla rychlejší, to je jasný, tak jsem ovci kousla do krku. Nebo: Chytla jsem ovečku za nohu a vleže ji táhla na můj oblíbený plácek na zahradě mezi ostatní hračky. Mě to bavilo!
Páneček usoudil, že je ovečce smutno a já pro ni nejsem ta pravá parťačka a tak jí přivezl kámošku. Panička ji vtipně pojmenovala Gabra, takže naše milá dvojka nese název Gabra a Málinka. Od té doby je klid. Ovečky se spolu pasou, spí, jí a honí se. A lezou mi do pelechu. Fakt! Jsou tak oprsklý, že když já si jdu zdřímnout do mého pelíšku, ty dvě jsou mi v patách a lehnou si vedle mě. A důležitě přežvykují. Už jsem si na ně docela zvykla. No ale pozor na ně musím dávat, někdo musí být šéf! Tak jsem holkám ukazovala, jak se hlídá. Ležíme teď všechny tři u brány a jak jde někdo kolem, já štěkám, ovce bečí. Lidem se to líbí. Sousedi nás ukazují všem návštěvám, panička říkala, že začnem vybírat vstupný.
A docela jsem i ráda, že tu ty dvě vtěrky jsou, protože panička přišla na to, že může být i hůř. Mám na mysli to, jak jsem byla pořád peskovaná za moje výtvory - polámané větve, okousané keře a tak. Oproti ovcím jsem jarní vánek! Ty dvě vichřice za dva dny zlikvidovaly celou zahradu! Vůbec se nechovaly dle paniččiných naivních představ: roztomilé ovečky se pasou uprostřed zahrady. Páneček taky asi chodí na sci-fi, ten si zas myslel, že nebude muset sekat trávu, že to spasou ovečky. Tak ovečky se pasou, to jo, ale trávě se pečlivě vyhýbají. Mají tu jiné dobroty: ostružinu, listy z broskve, okrasné keře, paniččiny kytičky, za které já dostávám, když jimi jen projdu, okousaly taky všechny ovocné stromky, zlikvidovaly maliny, spásly jahody, okrasné trávy a růže i s květy byly dezert. Panička dnes procházela zahradou, počítala škody a pak pravila: zlatá Andělka!
Náhledy fotografií ze složky Gabra a Málinka